Andrej Babiš (ANO) znovu přichází s nápadem zavedení volebního systému prosté většiny, kdy v jednom kole zvítězí kandidát s nejvyšším počtem hlasů. Tentokrát jej pro změnu navrhuje pro volby do Senátu. Svůj návrh zdůvodňuje nutností zvýšit legitimitu Senátu, což má zajistit tradičně vyšší volební účast v prvním kole.
S pojmem legitimity se pojí nejen to, že je výsledku dosaženo v souladu s platným právem, ale i to, že je zvolený reprezentant akceptován veřejností, jejíž vůle se v tomto případě promítá právě ve volbách. Neúčastní-li se voleb mnoho lidí, dá se mluvit o tom, že zvolení senátoři takovou přijatelnost nesymbolizují. Na první pohled tak dává zvýšení legitimity skrze volební výsledek vycházející z vyšší volební účasti smysl. Aby totiž kandidát uspěl, měl by získat dostatečný počet hlasů, což při vyšší volební účasti znamená získat více hlasů. Nebo ne? Ukažme si to na letošních senátních volbách.
Zatímco průměrná účast v prvním kole byla 42,56 % voličů, ve druhém kole činila méně než polovinu, a to 19,35 %. Znamenalo by to však větší podporu zvoleným senátorům? Ne nutně! Podle posledních voleb by v sedmi senátních obvodech nastala situace, kdy by se vítěz z prvního kola opíral o podporu méně voličů, než vítěz kola druhého. V těchto obvodech tedy druhé kolo zajistilo větší “legitimitu” zvolených senátorů. Nejvíce se to projevilo v Ústí nad Labem, kde vítězný kandidát Martin Krsek (SEN 21) odešel do Senátu s podporou 11 840 voličů. V prvním kole by přitom dosáhl pouze na 6 407 hlasů, kde by jej porazil Petr Nedvědický (ANO) s 8 156 hlasy. Jinými slovy, Martina Krska nakonec díky druhému kolu podpořilo nejvíce voličů a pan Nedvědický by při použití nově navrhovaných pravidel zvítězil s výrazně menší podporou, byť při takřka dvojnásobné volební účasti.
Babiš ke svému návrhu v důvodové zprávě uvádí, že „nevyvolává významné otázky stran legitimity volené instituce, neboť by byl spojen, za zachování volební účasti v současných prvních kolech voleb do Senátu, s dvojnásobnou volební účastí, která výslednou míru demokratické legitimity výrazně posiluje“. Co však onou legitimitou přesně myslí, respektive jak by obhájil, že bude při vyšší účasti zvolena například kandidátka s necelými 21 % hlasů, jako by tomu bylo v Kroměříži? V čem by byla její legitimita vyšší, když by jí v takovém případě stačilo ke zvolení 7 854 hlasů, zatímco vítězka druhého kola zvítězila s podporou 9 031 voličů?
Je však nutné přiznat, že v některých obvodech by jednokolovost naopak vedla ke zvýšení podpory vítězných kandidátů. Nejvýrazněji by se to týkalo obvodu Beroun, kde by zvolený kandidát odcházel do Senátu s 18 823 hlasy namísto 11 297 hlasů, které dostal ve druhém kole. Výrazné posílení, o více než 5 000 hlasů, by se při využití pouze prvních kol týkalo asi pěti obvodů.
Navrhovaná volební změna tedy nezaručuje zvýšení legitimity voleného tělesa jako celku, spíše umožňuje zvýšit “legitimitu” některých senátorů, zatímco stejně tak nevylučuje snížení “legitimity” jiných.
Navrhovaný volební systém je totiž svými parametry omezen na možnostech poskytnout jakoukoli dodatečnou informaci o tom, jaké podpoře se kandidáti opravdu těší. Naopak, systém prosté většiny má další nežádoucí vlastnosti, které psychologicky působí na kandidáty tak, aby se voleb neúčastnili, nemají-li dostatečnou šanci vyhrát. Pro kandidáty je pak výhodné vyhrotit předvolební soutěž a využívat tzv. negativních kampaní, protože tím nemají co ztratit. Voliče pak systém nutí volit strategicky, nikoli upřímně, jinak hrozí tříštění hlasů a zvolení nechtěného kandidáta.
Sobecké zájmy
Když Andrej Babiš ve svých knihách a programech volal po zavedení volebního systému prosté většiny pro volby do Poslanecké sněmovny, poukazoval jsem tehdy, mimo jiné, na sobecký zájem při navrhování takovéto volební reformy.
Po proběhnuvších volbách je znovu jasné, že i v tomto případě by ANO na této změně vydělalo. Zatímco dnes se mluví o neúspěchu ANO v posledních senátních volbách, kde získalo pouhé tři senátory, podle navrhovaných pravidel by ANO získalo další čtyři senátorská křesla, což by z ní rázem udělalo jednu z nejúspěšnějších stran.
Ačkoli je změna volebního systému na jednokolovou volbu relevantní otázkou, musíme při ní zvažovat všechna možná pro a proti. V tomto případě však navrhovaná změna znovu vypadá spíše jako sebeposilující instrument Andreje Babiše, respektive jeho strany, který je prosazován bez ohledu na vysoce problematické vedlejší dopady.
